Bod zlomu mužského zájmu o ženu a vztah

Proč muž nejeví zájem o nápravu vztahu? Proč nereaguje na tak jasné zprávy a pobídky od své partnerky? Proč mu nezáleží na vztahu, když ho tak žena miluje?

Pouštím se na tenký led, kde nejde o názor, ale o inspiraci a sdílení.

Muži i ženy prožívají svůj vnitřní svět, někdy podobně a doufám že dostatečně odlišně, vždyť Vesmír je o nabídce nekonečných variant a kombinací.

Muži uvažují více lineárně, se mi zdá. Cílíme většinou na krátkou vzdálenost a vidíme výsledek v podobě ano/ne, bílá/černá a nebo dokonce špatně/hůře. 🙂

Ženy jako by viděly svět plastičtěji a v mnohem více barvách, nebo odstínech šedi?
Pracují s emocemi a čas je pro ně něco, co lehce dokáží využít, nebojí se ani dlouhého období. Dokáží svůj cíl pozorovat a klidně dlouze kroužit okolo, nepotřebují výsledek většinou hned, jejich senzor emocí je vede přesně.

A tady začíná příběh, kdy žena otevře třeba svoji duchovní část a začne vnímat ten svět za oponou. Seminář střídá workshop, knihy a citáty jsou najednou všude a oblečením září jiné barvy a styl. O kamenech nemluvě, o vonných tyčinkách a podvečerních mantrách ani nemluvě 🙂.

Tohle není zlehčování ani nepochopení, to je možná modelový případ i Vaší domácnosti.

Muž v tom chvíli je. Zírá a čeká. Usmívá se pod vousy a očekává rychlý konec tohoto výstřelku. Ono se to nemění a posiluje. Žena je tohoto svého nového života plná a začne křičet do celého světa jak se cítí skvěle.
Muž to slyší, ale nic neříká, nebo možná oponuje… něco jako proč blbneš, vždyť bylo vše super.

Jenže tady přichází chvíle, kdy žena pokračuje v tlaku na muže, aby se změnil. Promlouvá k němu, vysvětluje, nabízí doprovod. Muž možná naivně přijímá, třeba i na chvíli, tyto možnosti. V tom, ale přichází ještě větší tlak a žena to žene urputnou rychlostí dopředu.
Do duchovního partnerského NEBE.

Muž dojde na svoji vnitřní hranu, tam se zavře a nikomu to neřekne. Jeho zavření se stane jeho projektem a to u muže znamená, silnou motivaci vydržet a nepustit. Bude odporovat ženě z principu svého projektu.

Muži jsou tak úžasní, že dokáží v tomto pokračovat do konce života. Vysvětlí si, že to tak je OK a vydrží to. Žena to asi nikdy nepochopí, kde se ztratil její milovaný muž a zůstal ten chlap v křesle.

Osobně vnímám, že ženy i muži mají svůj vnitřní kompas, kde je jejich hranice. Tak na ni dávejme zřetel a netlačme.

A jak se téhle situaci vyhnout?
Citlivě se nejdříve dívejme do sebe. Je naše pravda o životě lepší než partnera? Jak tu svoji pravdu sdílet v plném respektu k tomu druhému? Je fotbal s pivkem horší zábava, když ji provozuje ten koho milujete?

Srdečně
Petr